Kdy platan kvete?

Klen, platan nebo platan (lat. Platanus ) – název se nejčastěji vztahuje k platanu orientálnímu, krásnému rozložitému stromu, který se od pradávna pěstuje v celém Středomoří; Na některých místech roste divoce. Rozšířený také ve střední Asii.

Platan východní dosahuje kolosální velikosti a výjimečné dlouhověkosti. Na ostrově Kos v Egejském moři roste platan s obvodem kmene 18 metrů a výškou 36 metrů. Vědci se domnívají, že je stará 2300 let. Pravděpodobně slavný platan v údolí Buyukdere poblíž Bosporu není o nic méně starý, dosahuje 50 metrů na výšku, s korunou kolem 80 metrů v obvodu.

Sycamore v krátkých uvozovkách

Slunci odolá jen vytrvalý platan,
A mladé louky mě štípou do bosých nohou. [1]

Tu se zvedl arogantní platan a roztáhl své široké listy; třese jimi jako vějíř, přináší chlad a jako by byl pyšný, že pod jeho stínem únava hledá odpočinek. [2]

Platan s 22 schody v obvodu, jeden kmen až 3 aršíny na výšku; pak je rozdělena na tři kmeny, každý o průměru asi 1 sáh. [3]

Jaký je to krásný strom, platan! Jak je krásný jak ve světle dne, tak v mihotání noci. Je to vždy mladé. Na jeho mladé, bílé a čerstvé kůře je čas bezmocný k vytváření vrásek. [4]

V zimě prší, na jaře je ticho.
Bulváry zpívaly s platany. [5]

V krčmách je opilecký bzukot, na chodnících je špína,
V chladném vzduchu jsou holé platany. [6]

. mnohovrstevná, mohutná, téměř neprostupná koruna stoletého platanu žila a dýchala ve větru, a pokud se paprsku slunečního světla podařilo někde prorazit trhlinou, vzplanul tak divoce, že se na další okamžik zdálo – a na ubrusu, na dřevěné podlaze, na opěradle židle zůstane vypálený vzor. [7]

Sycamore v populárně vědecké próze a publicistice

Všude kolem jsou obrovské platany; na tomto náměstí nasbírali hromadu mrtvol na památku toho, že triumfující janičáři ​​v jiné době pověsili na tento strom ministry, které požadovali; Esad Effendi o ministrech říká, že za života i po smrti zaujímali vyvýšená místa a turecký básník tento platan přirovnal k pohádkovému stromu východu uak-uaku, jehož plody mají lidský tvar a vydávají podivné zvuky. [8]

Druhá část je dialogem mezi Sokratem a jeho studentem Phaedrem během poklidné procházky po břehu řeky za horkého dne. Hledají stín a spekulují, kde přesně na břehu podle legendy Boreas unesl tuto Orithii, která se odcizila svým přátelům. A Sokrates naznačuje, že možná ve skutečnosti prostě neopatrně spadla z útesu před silným poryvem větru a utopila se a lidé vytvořili legendu – lidé mají koneckonců tendenci vidět nadpřirozeno tam, kde žádné není. Pak se posadí do trávy ve stínu mohutného platanu a usnou, zpacifikováni tichem přírody. [9]:73-74

Dále do hor je nejpočetnější buk východní s nápadnými tmavě šedými kmeny-sloupy, někdy nazývaný platan, což je nesprávné, protože v Zakavkazsku se platan nazývá platan východní. [10]

Sykomor v memoárech, dopisech a deníkových prózách

Po holých stepích se často objevovaly krásné zelené louky a pastviny, následované vesnicemi zdobenými sady, elegantními topoly a luxusními platany, které dodávaly orientální přírodě zvláštní přitažlivost. [2]

Rozlehlost nynějšího města je veliká: rozprostírá se na osm mil podél širokého údolí, všude vyzdobené zahradami, na nichž oko tak rádo přebývá, po únavných výhledech na stepi. Celé město jako by bylo zahaleno do zeleně platanů, topolů a platanů, zpoza kterých jsou vidět jen vrcholky minaretů a mešit, což naznačuje, že se zde nachází rozlehlé muslimské město! [2]

Nutno říci, že podnebí je zde překvapivě rozmanité; na třech nebo čtyřech mílích najdete zahrady, kde je vegetace extrémně odlišná: v jedné už růže blednou a ve druhé právě rozkvetly; v jednom už smuteční vrba rozvinula své dlouhé zelené kadeře, platan už roztáhl své široké listy a javar rozkvetl do hustého stínu a v druhém se to všechno teprve probouzí – ze zimního spánku! [2]

Šli jsme údolím 3 hodiny 20 minut. do vesnice Ser-i-chesme. Platan s 22 schody v obvodu, jeden kmen až 3 aršíny na výšku; pak se dělí na tři kmeny, každý asi 1 sáh v průměru, u obce pramen a rybník. <.>
Dále cesta prochází hlubokou roklí, nejprve podél potoka, kde jsou vidět mlýny. Několik stromů granátových jablek a jeden platan, velmi pozoruhodné, protože z jednoho kořene vyrůstá několik silných kmenů; Tato stromová rodina je extrémně velká a rozlehlá. [3]

Sycamore v beletrii a beletrii

Město zůstalo daleko za sebou. Teď už jeho kopule a střechy nejsou vidět. Platany, hluboce zakořeněné v horských svazích, zakrývaly Trient. Čas od času je slyšet tupé odbíjení hodin. Nechte je bít: není nikdo, kdo by je spočítal.
Jaký je to krásný strom, platan! Jak je krásný jak ve světle dne, tak v mihotání noci. Je to vždy mladé. Na jeho mladé, bílé a čerstvé kůře je čas bezmocný k vytváření vrásek. Uplynou stovky let. Šedivé chloupky lišejníků a husté mechové vousy stárnou mohutné duby a platany stojí mladé a svěží jako včera, usmívají se na čas a radují se z každého nového léta. Nyní již neslyšíte odbíjet hodiny. Teplé údolí. [4]

. ze samého srdce těchto ruin se tyčí dva neobyčejně štíhlé, vysoké stromy – platan a lípa; Jsou pevně srostlé se svými kořeny a jejich větve jsou navzájem tak propletené, že je obtížné vyvinout byť jen utrženou větev. Tyto stromy jsou vidět v dálce – jediný život mezi mrtvou pouští, jako by ji spálil Bůh. <.>
Mladý hrabě byl slavnostně pohřben v zámecké kapli a chudá Sint, protože nepatřila do šlechtického rodu, byla pohřbena na pozemcích, u okna kaple. Danielova ošetřovatelka mu do rakve vložila větev platanu a kněz do Sintovy rakve lipovou ratolest a z jejich rakví vyrostl platan a lípa. Z kaple se natahoval platan, protahoval se, až jeho větve rozbily okna a propletly se s větvemi lípy a pak kmeny obou stromů srostly dohromady. [11]

Jasně červené větve vojtěšky, které se ovíjely kolem terasy, zářily ve slunci. Cypřiše vrhaly krátké stíny na malé oblázky, které posypaly cestu. Rozprostírající se platan, bezmocně spouštějící své dlouhé bujné větve, podřimoval, vyčerpaný poledním žárem.
Bylo nesnesitelné dusno. [12]

Ke kostelu přiléhá poměrně rozsáhlá zahrada. Z nějakého důvodu je na zahradě nejvíce platanů. V posledních dvou třech dnech okamžitě rozvinuly své vzorované listy, vonící novým vínem, zelenkavě zlaté listy, tak svěží a něžné, že by byla škoda se jich dotýkat. Jen slunce a vítr je mohou hladit, jak chtějí; jim to také prospěje. A zdá se mi, že můj pohled jim přináší stejnou laskavost. <.>
Slepí lidé takhle stojí dlouho. A zatímco se téměř třesu hrůzou z jejich věčné temnoty, jasně vidím úsměv pokorného a hlubokého blaženosti na jejich obrácených tvářích, které jsou si navzájem podobné. Někteří z nich se přibližují ke stromům, cítí chladné kmeny platanů, mění svou olivovou kůži jako hadi; jinak, když chytili list prsty, pohladili ho, dotkli se tváří, rtů. Čichají, dokonce zuby trochu trhají a ochutnávají. [13]

Zahrada byla plná tmy. Na jasném nebi, které bylo už dobrých šest měsíců, se jasně rýsovalo malé olistění oleandrů, jako průhled, vyřezávané listy platanů zkameněly ve výškách bez chvění, za nimi a přibližující se k nim. uklidněný zmatek večerní zahrady. [14]

Blízkost přírody – parků, lesů a jezer – byla cítit na každém kroku a všude byla příroda polidštěna, až příliš: z nějakého důvodu byly platany ořezány, čímž získaly bizarní tvar, a stáli vysocí krásní muži. s nataženými mozolnatými pahýly větví. <.>
Nakonec zhasl lampu. A nad stolem se objevilo okno, za kterým se hrbily zmrzačené platany a děsily svými pahýly. Nevědomky (profesionálně) si všímal poměru velikostí stolu a okna, představoval si, jak tu Lída sedí, zvedá hlavu od kresby a dívá se do útulného prostoru zabydleného světa v okně, kde i letadlo stromy byly zahrnuty do obecných městských norem. [7]

Vylezli jsme na dlouhou, složitě tvarovanou terasu, která kulatě objímala dům a jakoby v běhu se otáčela kolem římsy skály, ke které byl dům připájen. Uprostřed se skrz dřevěnou podlahu tyčil obrovský nazelenalý kmen platanu. Celá terasa byla kostkovaná červenobílými ubrusy na stolech a plná pohybu a hry světelných reflexů – oranžové, fialové, zelené. Byla to mnohovrstevná, mohutná, téměř neprostupná koruna stoleté roviny strom, který žil a dýchal ve větru, a pokud se slunečnímu paprsku někde podařilo prorazit díru do sebe, vzplanul tak divoce, že se v další chvíli zdálo – a na ubrusu, na dřevěné podlaze, na opěradle židle, zůstane vypálený vzor. [7]

Sycamore v poezii

Pijte, kdo spěchá, nové víno! – za bývalých konzulů
Ve sklepě je schovaný džbán – nalévá mi ušlechtilou šťávu.
Slunci odolá jen vytrvalý platan,
A mladé louky mě štípou do bosých nohou. [1]

Vědec se pod platany hádal o Bohu,
Náhle uchvátit dav eufonickým veršem,
Malíři malovali krále Šalamouna
Mezi královnou ze Sáby a jemným lvem. [15]

Existují bílé a červené kiyanti.
Co pít v noci pod měsícem,
Když nahoře mumlá bambus
A stín platanů je širší než bujné róby? [16]

V zimě prší, na jaře je ticho.
Bulváry zpívaly s platany;
Sto let vlna narážela na břeh,
V bazarech je už sto let čilý ruch. [5]

Psi spěchají s vášnivým štěkotem,
Platan se probudil hnědý,
A náš vrátný si zkroutil knír
A pračce staví slepice. [ 16 ]

Elektrický oheň zazářil jako oblouk –
Dešťové kapky jiskřily podél nahé větve.
Platan se úkosem dívá na světlou lavičku:
Chlapec v okně si vybere banán,
Ta lstivá kočka, vrnící do ohně,
Strčí majitelovu dceru do dlaně. [16]

V krčmách je opilecký bzukot, na chodnících je špína,
V chladném vzduchu platanů jsou holé ligatury,
Vrzající omnibus, jehož těžká kola
Jsou v rozporu s tělem, které sedí jaksi nakřivo
A dvě matné lucerny zírající do noci. [6]

Vyhoďme palmy. Po zvýraznění platanu,
Představme si M., když odhodil pero,
svléká si hedvábný župan
a myslí si, co brácha dělá
(a také císař) František Josef,
smutně pískají “Můj Hromnice.” [17]

zdroje

1. ↑ 12 Erotopaegnie. Básně Ovidia, Petronia, Senecy, Priapejeva, Martiala, Pentadie, Ausonia, Claudia, Luxoria přeložené v originálních velikostech. – M.: Alcyone, 1917.
2. ↑ 1234N. T. Muravyov, Dopisy Rusa z Persie. – Petrohrad: 1844
3. ↑ 12 “Poznámky kavkazského oddělení Imperiální ruské geografické společnosti.” Kniha 9. – Petrohrad, 1875
4. ↑ 12V. V. Nemirovič-Dančenko. „Králové výměny“. – Petrohrad: Polygraph LLC, 2013.
5. ↑ 12E. Bagritsky. Básně a básně. Básníkova knihovna. – M.: Sovětský spisovatel, 1964.
6. ↑ 12B. Livshits. “Jednoapůloký Střelec.” – L.: Sovětský spisovatel, 1989.
7. ↑ 123Dina Rubina. „Copper Box“ (kolekce). – M.: Eksmo, 2015.
8. ↑ Náčrtky Konstantinopole, esej Constantina Basiliho. Část dvě. – Petrohrad. 1835
9. ↑Filenko G. “Francouzská hudba první poloviny dvacátého století.” – L.: Hudba, 1983. – 232 s.
10. ↑Yu. N. Karpun. “Příroda regionu Soči.” Reliéf, klima, vegetace. (Přírodopisná esej). Soči. 1997
11. ↑Balobanová E.V. Legendy o starověkých hradech Bretaně. – Petrohrad: Petrohradská zemská tiskárna, 1896 – S.57.
12. ↑Doroshevich V.M., Sebraná díla. Svazek III. Krymské příběhy. – M.: Společenstvo I. D. Sytina, 1905 – str.6.
13. ↑A. M. Fedorov. Podzimní web: Příběhy. – M.: Moskva. knižní vydání, 1917
14. ↑Sergej Budancev. Locust. – M.: Press, 1992.
15. ↑N. Gumilev. Básně a básně. Básníkova knihovna. Velká série. – L.: Sovětský spisovatel, 1988.
16. ↑ 123Sasha Cherny. Sebraná díla v pěti svazcích. Moskva, Ellis-Lak, 2007
17. ↑Joseph Brodsky. Sebraná díla: V 7 svazcích. Svazek 3. – Petrohrad: Puškinova nadace, 2001.

См. также

• Článek na Wikipedii
• Významy ve Wikislovníku
• Texty na Wikisource
• Taxonomie na Wikispecies
• Mediální soubory na Wikimedia Commons

• rostliny
• Stromy
• Tematické články v abecedním pořadí

• Wikicitát: Odkaz na Wikipedii přímo v článku
• Články s odkazy na Wikislovník
• Wikicitát: Odkaz na Wikisource přímo v článku
• Články s odkazy na Wikispecies
• Wikicitát: Odkaz na Wikimedia Commons přímo v článku