Tipy

Jaké národnosti byl Freddie Mercury?

Freddie Mercury se narodil 5. září 1946 na ostrově Zanzibar a tehdy se jmenoval Farukh Bulsara. S lehkou rukou svých přátel se stal Freddiem a sám pseudonym Merkur přijal mnohem později, v roce 1970, buď na počest svérázného boha Merkura, nebo na počest stejnojmenné planety, která vládne všem Pannám. V každém případě to nebyla náhodná volba. Mercury kráčel ke své slávě díky neuvěřitelné energii a odhodlání, kalkuloval s každým krokem a jen občas se spoléhal na intuici. Jeho rodiče, Bomi a Jer, byli Parsis. Bomiho otec pracoval jako účetní pro britskou vládu. V roce 1952 se narodila Freddieho sestra Cashmere. A v roce 1954, když bylo Freddiemu pouhých 8 let, byl poslán do Indie a přidělen do školy svatého Petra v Panchgani – 500 mil od Bombaje. Škola sv. Petra byla zásadně Angličanka a všechny sporty, které se tam hrály, byly zásadně anglické. Freddie nenáviděl kriket a běh na dlouhé tratě, ale miloval hokej, sprint a box a v 10 letech se stal školním šampionem ve stolním tenisu. Jeho talent se ale neomezoval jen na sport. Ve 12 letech vyhrál pohár v jakémsi mládežnickém víceboji. Miloval malování a neustále kreslil pro přátele a příbuzné. A samozřejmě, Freddie byl od malička blázen do hudby. Poslouchal desky na svém starém domácím gramofonu, skládal je a neustále je točil. Při poslechu hudby Freddie rád zpíval. Hudba byla většinou indická, i když občas zazněla západní hudba – zpíval všechno a tuto činnost velmi preferoval před školním vyučováním. Freddieho hudebních schopností si všiml ředitel St. Petra. Napsal dopis svým rodičům, kde mu nabídl, že mu dá příležitost vážně studovat hudbu za malý příplatek. Souhlasili a Freddie se začal učit hrát na klavír. Začal také zpívat ve školním sboru a pravidelně se účastnil školních divadelních představení. Měl rád hodiny klavíru – zde mohl rozhodně uplatnit svůj talent. Výsledkem bylo, že Freddie získal 4. titul v teorii a praxi. V roce 1958 pět přátel ze St. Petra – Freddie Bulsara, Derrick Branch, Bruce Murray, Farang Irani a Victory Rana – vytvořili svou první rockovou kapelu, kterou nazvali The Hectics („Fidgets“), kde ještě nebyl zpěvákem, ale pianistou. Hráli na školních besídkách, výročích a tancích – o této skupině není nic bližšího známo. V roce 1962 Freddie absolvoval St. Peter a vrátil se na Zanzibar, kde trávil volný čas s přáteli na bazarech, parcích a plážích. Zanzibar byl britskou kolonií s Afričany a Araby, kteří tvořili většinu jeho populace. Když v roce 1964 v zemi začaly nepokoje, mnoho Britů a Indů bylo nuceno odejít, i když je nikdo nevyhnal. Mezi těmi, kteří ze Zanzibaru odešli, byla i rodina Bulsarových – zamířili do Anglie. Nejprve žili u příbuzných ve Felthamu (Middlesex), poté měli možnost koupit si vlastní malý dům ve stejné oblasti. 17letý Freddie si pro sebe vybral uměleckou školu, ale k tomu potřeboval získat odpovídající známku z malby a v září 1964 nastoupil na nedalekou Islesworth Polytechnic School. O prázdninách se snažil dělat trochu práce navíc, ať už v zásobovacím oddělení na letišti Heathrow nebo v obchodním závodě ve Felthamu, kde musel zvedat a skládat těžké koše a krabice. Dělníci se při pohledu na jeho ruce, které byly pro tento druh práce naprosto nevhodné, ptali, co tady dělá. Odpověděl, že je hudebník a že jen potřebuje něco dělat, a jeho kouzlo je tak velké, že jeho soudruzi rychle převzali lví podíl na jeho práci. Estetická stránka školního života ho oslovovala jednoznačně více než akademická, ale snadno získal požadovanou známku z malby a na jaře 1966 se stal absolventem Islesworth School. Díky této partituře a také svému přirozenému talentu byl bez problémů přijat na Ealing Art College a v září 1966 začal navštěvovat kurz grafické ilustrace. Freddie se spřátelil se studentem z jeho vysoké školy Timem Staffellem. Jak jejich přátelství rostlo, Tim začal zvát Freddieho na zkoušky do jeho kapely Smile, kde hrál na baskytaru a zpíval. Kromě Tima byli ve skupině kytarista Brian May a bubeník Roger Taylor. Zvuk skupiny udělal na Freddieho trvalý dojem, zvláště Brianova hra. Inspirován skladbou „Smile“ se po odchodu z Indie poprvé pustil do hudebních experimentů. Jeho partnery byli nejprve Tim a Nigel Fosterovi, další student umělecké vysoké školy, poté Chris Smith. Když Chris poprvé slyšel Freddieho hlas, byl fascinován. A jeho způsob hry na klavír – navenek velkolepý, s mozartovskou lehkostí – v kombinaci se silným nádechem, se vyznačoval svou jedinečnou originalitou, a to také nenechalo Chrise lhostejným. Zkoušeli spolu psát písničky. Jak Chris vzpomíná, sotva něco dokončili, ale poznamenává, že tato sezení s Freddiem ho hodně naučila. “Okamžitě jsem si všiml, že Freddie má vrozený smysl pro melodii,” vzpomíná Chris, “a to mě nejvíce přitahovalo.” Už tehdy Freddie experimentoval, kombinoval několik melodií dohromady v různých tóninách, aby dosáhl co největšího efektu. Vezměte to v úvahu, když posloucháte Bohemian Rhapsody. Freddie promoval v Ealingu v červnu 1969 s titulem grafiky a designu – a několik reklamních zakázek pro místní noviny. Přestěhoval se do bytu Rogera Taylora a téhož léta si otevřeli vlastní kiosek na Kensington Marketu. Nejprve prodávali díla Freddieho a jeho kamarádů z vysoké školy a poté všemožné oblečení – nové i použité, které se dalo sehnat. Téhož léta se mu představilo liverpoolské trio Ibex – kluci přijeli do Londýna zkusit štěstí. Byli to kytarista Mike Bersin, baskytarista John ‘Tupp’ Taylor a bubeník Mick ‘Miffer’ Smith. S nimi byl jejich hlavní a road manager Ken Testi a další člen Geoff Higgins, který občas musel hrát na baskytaru, když “Tupp” – vášnivý fanoušek Jethro Tull – chtěl hrát na flétnu. Freddieho setkání s Ibex se uskutečnilo 13. srpna 1969 a po 10 dnech prostudoval celý jejich repertoár, přidal několik písní a byl připraven jet s nimi do Boltonu (Lancashire) na svůj první koncert. Vystoupení v Boltonu se konala v rámci každoročních bluesových festivalů, které pokrýval místní tisk. Koncerty Ibex se konaly 23. srpna v divadle Oktogon a 25. srpna v Queen’s Park. Freddie začal hledat novou skupinu a našel ji prostřednictvím inzerátu v Melody Maker: skupina „Sour Milk Sea“ potřebovala zpěváka. Existuje příběh o pompéznosti, s jakou se před nimi Freddie objevil. Ačkoli ten den bylo několik dalších velmi hodných kandidátů, jakmile Freddie začal zpívat, bylo jasné, že ho berou. Freddieho hlas se vyznačoval mimořádnou krásou a širokým rozsahem. Ale nejde jen o hlas. Už jeho chování a schopnost prezentovat se udělaly nesmazatelný dojem. Kdo viděl Queen vystupovat alespoň na kazetě, pochopí, o čem mluvíme. Jak Ken Testi vzpomíná, všechno, co Freddie později dělal v Queen, udělal při svém úplně prvním vystoupení na Ibex – to není něco, co se během let vyvinulo, je to vzácný přírodní dar, který je v jedinečné harmonii s jeho hlasem, a to jak s vnějšími daty a svým jemným uměleckým vkusem a muzikálností v nejširším slova smyslu. A skutečnost, že si to sám uvědomil, ho učinila naprosto neodolatelným! Dalšími členy kapely byli Chris Chesney na zpěv a kytaru, baskytarista Paul Milne, Jeremy ‘Rubber’ Gallop na rytmickou kytaru a Rob Tyrell na bicí. Měli pár zkoušek a pak pár vystoupení v Chrisově rodném městě Oxfordu. Freddie a Chris, kterému bylo v té době asi 17, se rychle spřátelili a Chris se přestěhoval do bytu na Ferry Road, kde Freddie žil se členy Smile. Ostatní členové Sour Milk Sea nebyli příliš ohromeni tím, jak spolu Freddie a Chris trávili tolik času – mnohem více se zajímali o budoucnost skupiny. A o dva měsíce později si to odnesl Jeremy, který vlastnil téměř veškeré vybavení, což znamenalo rozpad skupiny. V dubnu 1970 se Tim Staffell rozhodl opustit Smile a Freddie převzal funkci zpěváka. Změnil jméno kapely na Queen a jeho příjmení na Mercury. Další biografie Freddieho Mercuryho se do značné míry shoduje s biografií Queen. V roce 1970 se Freddie setkal s Mary Austinovou. Žili spolu sedm let, ale zůstali přáteli na celý život. V roce 1971 se ke skupině připojil John Deacon – nyní byli Queen v plné síle. Freddie pro skupinu vymyslel erb podle znamení zvěrokruhu jejích členů: dvě víly pro něj (Panna), dva lvi pro Rogera a Johna (Leo) a kraba pro Briana (Rak). Byl to Freddie, kdo napsal první píseň Queen, která se dostala do britských hitparád – (Seven Seas Of Rhye). Vlastnil také první velký hit (Killer Queen) a také nejslavnější píseň skupiny (Bohemian Rhapsody), která se držela na vrcholu britských hitparád po dobu 9 týdnů. Na koncertech byl Freddie vždy v popředí. V roce 1975 se Queen vydali na turné po Japonsku, kde je doprovázely ječící davy nadšených fanoušků. Bylo to poprvé, co se jim dostalo tak neobvyklého a nečekaného přivítání. Freddie se do této země prostě zamiloval a začal sbírat japonské obrazy a starožitnosti. 7. října 1979 se Freddiemu splnil jeho dávný sen – vystoupil s Royal Ballet. Vybral si Bohemian Rhapsody a Crazy Little Thing Called Love. Melodie byla provedena orchestrem a Freddie zpíval živě. Představení začalo Bohemian Rhapsody a mělo obrovský úspěch mezi milovníky baletu, kteří mu po obou číslech sklidili velký potlesk. V roce 1980 Freddie změnil image – nechal se ostříhat nakrátko a nechal si narůst knír. Poté mu mnoho fanoušků začalo posílat “dárky” – laky na nehty a žiletky. Na konci roku 1982 se Queen jednomyslně rozhodli, že si potřebují dát pauzu a odpočinout si jeden od druhého. Oznámili, že v roce 1983 nebude žádné turné. Freddie dlouho zvažoval možnost vydání sólového alba – teď na to měl čas. Začátkem roku 1983 začal nahrávat ve studiu Musicland v Mnichově. Během tohoto období byl představen skladateli Giorgiu Moroderovi. Moroder se podílel na oživení němého sci-fi filmu Fritze Langa Metropolis, natočeného již v roce 1926, který byl rozhodnut být bodován moderní hudbou. Požádal Freddieho, aby se podílel na napsání písně pro film, a Freddie souhlasil. Nikdy nespolupracoval s nikým jiným než s Queen ani nepředváděl cover verze písní s výjimkou Larryho Lurexe. Výsledkem této spolupráce byla píseň Love Kills. 10. září 1984 vyšel Freddieho první sólový singl – píseň Love Kills, kterou napsal společně s Giorgiem Moroderem pro film Metropolis. A první singl z jeho budoucího sólového alba byl I Was Born To Love You, vydaný 9. dubna 1985. O tři týdny později se objevilo samotné album s názvem Mr. Padouch. Vyšlo na CBS Records. 13. červenec 1985 byl pro Queen a Freddieho výjimečný den. V tento den se konal koncert Live Aid – velkolepá show na stadionu ve Wembley, kde bylo přítomno 72 tisíc diváků. Koncert byl vysílán televizí do celého světa, tzn. Viděla to více než miliarda lidí! Queen si svým vystoupením zajistili své místo v historii a všichni pozorovatelé, novináři, fanoušci i kritici se shodli na tom, že se skupina stala vrcholem programu. Na začátku roku 1987 zažili Queen určitý klid, kterého Freddie využil k nahrání dalšího sólového čísla v Townhouse Studio. Byl to cover staré písně Platters, The Great Pretender. Singl vyšel 23. února. V březnu 1987 odletěl Freddie do Barcelony, aby se setkal s Montserrat Caballe. Daroval jí kazetu, na které byly nahrány dvě jeho písně (podle jiných zdrojů – 4). Španělská operní diva je ocenila a dokonce jeden z nich – k Freddieho velkému překvapení – uvedla na koncertě v londýnské Covent Garden. A začátkem dubna začali tito dva umělci tak odlišných žánrů pracovat na společném albu. Na konci května se ve slavném Ku Klubu na ostrově Ibiza konal velkolepý festival. Freddie byl čestným hostem a společně s Montserrat Caballe vystoupil na závěr festivalu. Zahráli píseň Barcelona, kterou Freddie věnoval svému rodnému městu Montserrat. 8. října 1988 vystoupili Freddie a Montserrat na dalším velkolepém festivalu – La Nit, tentokrát v Barceloně samotné. Zahráli 3 písně: How Can I Go On, The Golden Boy a Barcelona a klavírní part hrál Mike Moran, spoluautor písní. Dlouho očekávané album Barcelona konečně vyšlo 10. října. Vystoupení 8. října bylo Freddieho posledním vystoupením před veřejností. V té době už byl vážně nemocný AIDS, ale nechtěl, aby o tom lidé věděli. Svou nemoc oznámil až den před svou smrtí, přičemž celé jmění zanechal své sestře, své jediné blízké osobě, a také svým milovaným kočkám. Navzdory všemu pokračoval v psaní písní a natáčení desek a dokonce hrál ve videoklipech. Už docela nemocný natočil nádherný videoklip k písni I’m Going Slightly Mad. 24. listopadu 1991 Freddie zemřel doma v Londýně na bronchiální zápal plic, který se vyvinul v důsledku AIDS. Queen ve svém prohlášení uvedla: „Ztratili jsme největšího a nejmilovanějšího člena naší rodiny. Prožíváme nekonečný smutek a smutek z uvědomění, že ho smrt zastihla na zenitu jeho tvůrčího růstu, ale jsme hrdí na odvahu, s jakou žil a umíral. Měli jsme to štěstí, že jsme s ním mohli sdílet kouzelná léta. Uděláme, co bude v našich silách, abychom ctili jeho život a jeho nenapodobitelný styl.“ 20. dubna 1992 se na stadionu ve Wembley konal velkolepý koncert na jeho památku, kterého se zúčastnilo mnoho rockových hvězd. Ale nejlepší památkou na Freddieho bylo vydání alba Made In Heaven, které dokončili tři zbývající členové skupiny. Album vyšlo 6. listopadu 1995.

Přečtěte si více

Králíky můžete krmit ovesem: k čemu se používá, jak jej správně podávat